Virová imunodeficience koček (FIV)
Virová imunodeficience koček
Přenos, příznaky, inkubační doba, léčba, průběh a preventivní opatření
FIV způsobují retroviry a je druhovo specifické, nepřenáší se na člověka. Kočky chované samostatně, chodící jen na výstavy a v chovu mají prakticky nulové riziko onemocnění. Nejčastěji dochází k přenosu při páření a bitkách, proto jsou venkovní populace koček náchylnější.
Přenos je při pohlavním styku, poraněním, přes placentu, kolostrem a mateřským mlékem
Příznaky: opakované a špatně na léčbu reagující bakteriální, plísňové infekce, zvětšené lymfatické uzliny, záněty dásní, kůže, průjmy, záněty spojivek, zvýšená teplota, výtok z nosu, zelený zákal, nádory, neurologické abnormality, nutkavé pohyby, strach, agresivita
Inkubace je postupná, dlouhodobá, řádově měsíce a roky. Obvyklý je první záchyt ve věku 3-5 let
Průběh: Onemocnění postupuje pomalu, plíživě, postihnutá kočka při dobré péči žije několik let, stále je však zdrojem nákazy pro jiné kočky!
Terapie je podpůrná, symptomatická, FIV+ mačky se nesmí vakcinovat!
Prognóza je nezvratná, ale díky postupnému nástupu příznaků může kočka prožít dlouhý život.
Vakcína sice existuje, ALE v Evropě není veterináři doporučována*.
Spolehlivý a citlivý rychlotest z kapky krve ulehčuje identifikaci postihnutých koček.
Prevence: uzavřený chov, kontakt pouze s FIV negativními (otestovanými) kočkami, ven pouštět pouze kastrované jedince, kteří se tolik neperou
* Poznámka:
Vakcinace proti virové imunodeficienci koček není doporučována. Po aplikaci očkovací látky dochází ke tvorbě protilátek, které nejsou odlišitelné od protilátek postinfekčních a interferují tak nejméně po dobu jednoho roku s výsledky diagnostických testů na FIV. Navíc jsou popsány případy špatné reakce na vakcinu.